Česko-německý fond budoucnosti v současnosti

Správní rada

Odpovědným orgánem Česko-německého fondu budoucnosti je správní rada (SR). Zastupuje Fond budoucnosti navenek i vůči vládám obou zemí. Její čtyři čeští a čtyři němečtí členové jsou na dobu dvou let jmenováni ministrem zahraničí příslušné země a jejich funkce je čestná. Jakožto nezávislé grémium rozhoduje SR ve vlastní zodpovědnosti. Každé čtvrtletí projednává na svém zasedání všechny žádosti o podporu projektů a rozhoduje o poskytování finančních  prostředků.

Správní rada, složení 2019 / 2020

(Podívejte se, prosím, na jména členů ČNFB a snažte se najít alespoň jednoho jediného zástupce českých vlasteneckých organizací. Nenajdete ho. –ČNL)

Petr Brod, publicista, pracoval mimo jiné pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa a pro Süddeutsche Zeitung

Reiner Deutschmann,bývalý člen Spolkového sněmu (FDP-Sasko) a kulturně-politický mluvčí frakce FDP ve Spolkovém sněmu

Jindřich Fryč, Státní tajemník, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Rita Hagl-Kehl, členka Spolkového sněmu (SPD), parlamentní státní tajemnice při spolkovém ministru pro spravedlnost a ochranu spotřebitele

Martin Kastler, ředitel zastoupení nadace Hannse-Seidela v ČR, spolkový předseda Ackermann-Gemeinde, bývalý poslanec Evropského parlamentu (CSU)

Kristina Larischová, generální konzulka ČR v Mnichově, (ČNL - Když L. Zaorálek nastupoval do funkce ministra zahraničních věcí, přivedl sebou též paní K. Larischovou, která do té doby pracovala v jedné německé nadaci sídlící v Praze, aby mu zajišťovala spojení s německou sociálně demokratickou stranou. Tato dáma prošla na MZV ČR několika vedoucími funkcemi. Ještě před svým odchodem z ministerstva ji stačil L. Zaorálek instalovat do funkce generální konzulky ČR v Mnichově, kde hned navázala styky s tzv. sudetoněmeckým landsmanšaftem a subjekty jemu blízkými).

Ondřej Matějka, náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, (ČNL - velký sudetomil, dřívější ředitel sudetofilní organizace Antikomplex. Od června 2014 se stal náměstkem ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a ze své dosavadní pozice ve sdružení odejde. Po šestnácti letech se rozhodl, že bohaté zkušenosti, nasbírané zejména právě v Antikomplexu, zúročí ku prospěchu státní instituce, která v posledních letech svou identitu spíše hledá. Antikomplex však pokračuje dál a dál se bude snažit prosazovat své cíle se stejnou energií a invencí jako v minulých letech své existence.)

Eva van de Rakt, ředitelka, Heinrich-Böll-Stiftung Europäische Union v Bruselu (od 2004 do 2018 ředitelka kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung v Praze)

Dozorčí rada

Dozorčí rada (DR) kontroluje, zda jsou finanční prostředky Fondu budoucnosti účelně vynakládány a zda jsou v pořádku všechny další finanční záležitosti.  To se týká hospodaření Fondu budoucnosti, poskytování finanční podpory projektům  i investiční strategie. DR se pravidelně účastní zasedání správní rady. Podobně jako u správní rady jsou dva čeští a dva němečtí členové DR jmenováni ministrem zahraničí příslušné země. Také jejich funkce je čestná.

Členové dozorčí rady 2019/2020

Rolf Hofstetter, bývalý velvyslanec SRN v České republice

Pavel Maštálka, bývalý ředitel odboru Ministerstva financi ČR

Josef Kreuter, diplomat, ekonom, bývalý velvyslanec ve Švýcarsku a vedoucí Mise ČR při Evropských společenství v Bruselu

Konrad Max Scharinger, společnost pro zahraniční politiku, první předseda předsednictva, velvyslanec mimo službu

Poznámka ČNL: Složení Správní rady a Dozorčí rady z let 2019-2020 zřejmě bylo zachováno i pro období 2021-2022

K činnosti ČNFB

Za dobu co fond existuje protekly jeho rukama nejen desítky milionů korun. Na jaké účely jdou? Především na aktivity spojené se „sudetoněmeckým landsmanšaftem“, ať již přímo či nepřímo. Na činnost českých vlasteneckých subjektů zatím snad neukápla ani koruna. Domníváme se však, že to je hrubá chyba. Známe řadu příkladů, které bijí do očí. Obecně lze říci, že v dílnách ČNDF a ČNFB, dochází k přepisování nedávné historie v náš neprospěch, a to i za peníze z ČNFB.

Pokud by v ČNDF a ČNFB byl vždy alespoň jeden český vlastenec, mohl by takovéto pochybné akce, které poškozují česko-německé vztahy, ovlivnit, třeba pouhým jejich zveřejněním. O to však asi není zřejmě zájem. Dosvědčuje to již dlouhodobé složení obou uvedených česko-německých institucí. Nenacházíme tam v posledních letech nikoho, kdo by na takovou pochybnou praxi alespoň mohl poukázat. Čeští ministři zahraničních věcí, ač nejeden z nich měl návrh na jmenování kvalifikované osobnosti, navrženou vlasteneckým subjektem, za posledních více než 20 let takovéto možnosti nevyužil.

Takže není daleko od pravdy tvrzení, že landsmani a jejich příznivci diskutují s českými sudetomily i za české peníze s požehnáním českého ministra zahraničí, o finančních prostředcích pro „sudeťácké akce“.

Dr. O. Tuleškov